emo laska
EMO
Vše kolem EMO stylu...
Vaše příběhy
Čekání na smrt
Seděla...Přemýšlela...Čekala.Přemýšlela o svém dosavadním životě.Přemýšlela o tom,jestli nedělá chybu.Dívala při tom na poletující ptáky za oknem.Aniž by si to uvědomila,pousmála se.
To se nestalo už tak dlouho.Říkala si...Stačilo by jen zatlačit a přejet...A po tom bych už jen sledovala stékající potůčky krve...Krásné červené krve...Utěšovala se tím,že nemá pro co žít...že stejně jen přežívá...že nikomu nebude scházet...že na ní nikomu nezáleží a že to tak osud určitě chce.Udělala to nejhorší,co mohla...Lhala sama sobě.Ne,ve všem ne...Bohužel.Jednu chvíli ji ale přepadl strach.Ne z bolesti,ne ze smrti.Tělo jí zaplavil chlad.Tak vlézavý chlad...A vycházel od srdce.Snažila se to setřást.Nebo aspoň nevšímat si toho.Nějaký hlas v hlavě jí začal našeptávat...Udělej to...Vycházela z něj taková nenávist.Ale objevil se další hlas...Nedělej to.Ani nepomyslíš na rodinu a přátele?...V tu chvíli si vzpomněla na jednu smutnou věc.
Nikdy neměla přátele.Nikdy nepoznala přátelskou lásku...Jen nenávist.Nezastavitelné vodopády nenávisti.Slzy zaplavili její tvář,pokračovaly a dopadaly do napuštěné vany.Uchopila žiletku a bez rozmyšlení si silně přejela zápěstí.Sklouzla po vaně a sledovala,jak se voda plní tou červení.Bolest necítila.Čekala...Čekala na smrt.Zadívala se na okno.Dopadaly na něj kapky.Byla udivená.Vždyť venku nepršelo.Potom ho uviděla.Byl to jeden z ptáčků,které viděla před chvíli.Přilétl blíž a z jeho skelnatých očí stékaly slzy.To ji rozbrečelo ještě víc.Už to nechtěla déle protahovat.,,Sbohem" řekla směrem k ptáčkovi,než nadobro zavřela oči.